Rada, kterou dává každý
Zeptej se, jak začít číst v novém jazyce, a někdo ti poradí dětské knihy. Nejdřív obrázkové knížky, pak první čtení, pak dětské romány, pak knihy pro mládež, a jednoho dne, pokud budeš dál stoupat, román napsaný pro dospělé.
Nesouhlasím s tím, že je to nutné. Na dětských knihách není nic špatného, a pokud tě baví, čti je. Ale nemusíš vyšplhat po celém žebříku, než si smíš otevřít knihu napsanou pro dospělé.
Když někomu ukazuju Simply Fluent, ptám se, jestli už někdy zkusil číst v jazyce, který se učí. Skoro vždycky zní odpověď ne, je to moc těžké. Pak otevřu knihu, dotyčný přečte pár řádků a řekne: „Aha, tohle přečtu.“ To je kniha napsaná pro dospělé, ne obrázková knížka.
Odkud se ta rada bere
Ta rada má solidní základ a stojí za to mu porozumět, než se rozhodneš, jestli se jí budeš řídit.
Výzkum čtení a slovní zásoby, z velké části od Paula Nationa, naznačuje, že k pohodlnému samostatnému čtení, bez sahání po slovníku, potřebuješ znát zhruba 95–98 % slov na stránce. Nationův vlastní odhad je na horním okraji tohoto rozmezí: asi 98 %, tedy jedno neznámé slovo z padesáti.
To vyžaduje spoustu slov. Nationova analýza z roku 2006, která zkoumala pět anglických románů, ukázala:
- Nejčastějších 2 000 slovních rodin pokrývá zhruba 88 % slov
- 4 000 slovních rodin plus vlastní jména pokrývá zhruba 95 %
- V Milenci lady Chatterleyové, románu, který zkoumal nejpodrobněji, pokrývá samotných 1 000 nejčastějších slovních rodin asi 81 %
Na pokrytí 98 % slov v románu je potřeba 8 000–9 000 slovních rodin. Dětské knihy jsou obvyklá odpověď, protože jsou kratší a vypadají jednodušeji. Jejich slovní zásoba je ale méně jednoduchá, než vypadá: když Stuart Webb a John Macalister v roce 2013 porovnali 688 textů, texty psané pro děti i texty pro starší čtenáře vyžadovaly k dosažení 98 % pokrytí slovní zásobu kolem 10 000 slov plus vlastní jména. Zjednodušená četba, která se píše pro studenty jazyka, vyžadovala asi 3 000 slovních rodin.
Důležité slovo je tady „samostatně“. Těch 98 % popisuje čtení bez pomoci.
Co se změní, když je překlad na jedno stisknutí
Důvod, proč čtení bez pomoci vyžaduje tolik slovní zásoby, je cena každého slova, které neznáš. S papírovou knihou a slovníkem znamená každé neznámé slovo zastavit se, vyhledat ho a znovu najít své místo na stránce. Udělej to na každém řádku a ztratíš nit příběhu.
Znám to ze svých vlastních začátků. Když jsem poprvé zkusil číst knihu v nizozemštině, měl jsem v jedné ruce papírovou knihu a v druhé telefon s Google Překladačem. Každé slovo znamenalo odemknout telefon, napsat slovo bez chyby a znovu najít místo na stránce. Po pár stránkách jsem to vzdal. Problém nebyla kniha. Problém bylo to vyhledávání.
Když můžeš slovo vybrat a vidět jeho význam přímo ve větě, stojí tě neznámé slovo velmi málo a pořád jsi v té samé větě. Tím se posouvá hranice toho, co je příliš těžké. Kolem 90 %, jedno neznámé slovo z deseti, je samostatné čtení boj: ve studii Hu a Nationa z roku 2000 porozuměli na této úrovni příběhu dostatečně jen 4 z 16 čtenářů. S překladem hned po ruce je stejná stránka zvládnutelná a potkáš na ní spoustu nových slov. Výzkum glos, tedy překladů neznámých slov uvedených přímo vedle textu, ukazuje stejným směrem: metaanalýza 11 studií od Lee Abrahama (2008) zjistila, že počítačové glosy zlepšily porozumění čtenému, a metaanalýza 42 studií od Yanagisawy, Webba a Uchihary (2020) zjistila, že studenti, kteří četli s glosami, se naučili víc neznámých slov než ti, kteří četli bez nich. Zpočátku budeš vyhledávat hodně. Postupně toho ubývá, protože stejná častá slova se pořád vracejí, a vracejí se proto, že jsou častá. (Psal jsem o tom v článku o složeném efektu čtení.)
Takže to, před čím tě žebřík chrání, utopení v neznámých slovech, je mnohem menší problém než dřív.
Proč si možná vybereš knihu pro dospělé
První knihou v cizím jazyce tě provede chuť vědět, co bude dál. Pokud to dokáže příběh napsaný pro pětileté dítě, skvělé. Pokud ne, můžeš si vybrat něco, co to dokáže.
Celý žebřík, od obrázkových knížek přes první čtení a dětské romány až po knihy pro mládež, znamená číst spoustu věcí, které by tě ve vlastním jazyce možná nikdy nenapadlo číst. Někoho to baví, a pokud tebe taky, je to dobrý způsob, jak začít. Pokud máš radši něco, na čem ti záleží a k čemu se chceš vracet, nemusíš nejdřív šplhat po žebříku.
Tím, že začneš knihou pro dospělé, o základy nepřijdeš. Nejčastější slova jazyka jsou ta samá slova, kterými je plný každý román. Román odehrávající se v pekárně používá stejná slova pro chleba, mouku a troubu jako obrázková knížka o pekárně. Častá slova potkáš tak jako tak, v každé knize, znovu a znovu. Rozdíl je v tom, jestli je potkáváš v příběhu, na kterém ti záleží.
Jak jsem začínal já
Se španělštinou jsem se šest až osm týdnů učil prvních pár set slov na kartičkách v Anki a pak jsem začal číst svou první knihu. Zpětně vidím, že jsem mohl s kartičkami strávit mnohem méně času.
S portugalštinou jsem začínal jen se svou španělštinou, což hodně pomohlo: podobná slova, podobná gramatika, podobná stavba vět. První kniha, kterou jsem v portugalštině přečetl, měla 300 000 slov. Dočíst ji mi trvalo 26 hodin čtení a potom jsem vedl své první rozhovory v portugalštině.
Tvůj výchozí bod nebude stejný jako můj a jazyk vzdálený všemu, co znáš, zabere víc času. Pořadí se ale měnit nemusí: nauč se dost slov na rozjezd a pak otevři knihu, kterou chceš číst. Pro ta první slova existuje bezplatná sada kartiček se 100 nejčastějšími slovy ve španělštině, francouzštině, portugalštině, němčině, italštině, nizozemštině, ruštině a hebrejštině. Sady běží v prohlížeči, bez účtu.
Kdy jsou dětské knihy dobrá volba
Nic z toho neznamená, že je třeba se jim vyhýbat. Dětská kniha je dobrá volba, když:
- Chceš ji číst. Některé dětské knihy jsou nádherné, a pokud je některá z nich tvou volbou, vezmi si ji.
- Čteš se svými dětmi. Číst dítěti v jazyce, který se učíte oba, je dobrý zvyk pro vás oba.
- Chceš rychlý první úspěch. Rychle dočíst krátkou knihu ti ukáže, že to jde. Jen neměj pocit, že u toho musíš zůstat.
- Pomáhají ti obrázky. V ilustrované knize ti obrázek často prozradí, co slovo znamená. Teorie duálního kódování Allana Paivia z roku 1971 naznačuje, že slova spojená kromě textu i s obrazem se pamatují snáz.
Záleží na důvodu. Čti dětskou knihu, protože chceš, ne protože nějaký žebřík říká, že si cestu k románu musíš zasloužit.
Pokud chceš začít knihou pro dospělé
Pokud radši začneš knihou napsanou pro dospělé, první knihu ti usnadní tři věci:
- Ať je krátká. Kniha o 150 stranách, kterou dočteš, ti dá víc než kniha o 500 stranách, kterou odložíš.
- Vyber si něco známého. Knihu, kterou máš už přečtenou ve vlastním jazyce, nebo příběh, který znáš z filmu. Když znáš děj, můžeš celou pozornost věnovat jazyku.
- Vyber si něco, co tě vtáhne. Thrillery, detektivky, romantika, dobrodružství: cokoli, kvůli čemu chceš přečíst ještě jednu kapitolu.
Víc o tom je v článku jak si vybrat první knihu v cizím jazyce.
Začni knihou, kterou chceš
Cestu k románu si nemusíš zasloužit. Vyber si takový typ knihy, jaký čteš ve vlastním jazyce, měj překlad na dosah a začni první stránkou. Zpočátku to půjde pomalu, a čím víc čteš, tím to jde rychleji.


















