Kolik slov je potřeba na přečtení románu v cizím jazyce?

Podle výzkumů jsou ke čtení bez pomoci potřeba tisíce slov. Se správným přístupem ale můžeš začít s knihami mnohem dřív, než si myslíš.

To číslo je vyšší, než většina lidí čeká

Učíš se francouzsky už rok. Máš ze svého pokroku dobrý pocit. Umíš si objednat kávu, popsat svůj víkend a zhruba pochopit, o čem je titulek v novinách. A pak někdo jen tak mimochodem utrousí, že na pohodlné čtení románu bez pomoci je potřeba znát zhruba 8 000 až 9 000 slovních rodin.

Osm tisíc. Tvoje aplikace na slovíčka ti hlásí, že znáš 1 200 slov. Klesne ti nálada.

Jestli ti to zní povědomě, nadechni se. Ano, výzkumy přinášejí pár velkých čísel, ale celkový obrázek je mnohem povzbudivější, než napovídá ta první reakce. Otázka nezní jen „kolik slov potřebuji?“. Zní také „jak se tam dostat a nezbláznit se z toho?“.

Kolik slov je potřeba k přečtení románu?

Pro čtení románu bez pomoci je potřeba zhruba 8 000 až 9 000 slovních rodin. Pro začátek čtení s pomocí jich je potřeba mnohem méně.

Krátká odpověď: méně, než si myslíš

Nejznámější číslo pochází od Paula Nationa. Ve studii z roku 2006 rozebral pět anglických románů a spočítal, že na znalost 98 % slov je potřeba 8 000 až 9 000 slovních rodin, tedy jedno neznámé slovo z 50. Jeho slovy:

Ke čtení románu je potřeba slovní zásoba o 8 000 až 9 000 slovech, a i tak bude 1 slovo z 50 neznámé.

Paul Nation (2006)

Dřívější studie Hu a Nationa (2000) odhadla, že k porozumění beletristickému textu bez pomoci potřebují studenti pokrytí zhruba 98 %. Klíčové je ale to „bez pomoci“. Nikdo neřekl, že musíš číst bez pomoci.

S nástrojem, který ti okamžitě ukáže překlad, můžeš začít číst se slovní zásobou, kterou máš právě teď. Pokud už mluvíš příbuzným jazykem, může to být opravdu málo: když jsem začínal s portugalštinou, neměl jsem nic než svou španělštinu, a přes ni jsem toho poznal hodně: podobná slova, podobnou gramatiku, podobnou stavbu vět.

To je skutečná odpověď na otázku „kolik slov potřebuji?“. Potřebuješ jich tolik, aby se s podporou dal sledovat děj. Na portugalštinu jsem ze španělštiny nepotřeboval skoro nic. Na španělštinu jsem se naučil prvních pár set slov, než jsem otevřel knihu. Jazyk vzdálený všemu, co znáš, bude chtít víc. Čekání na „správnou chvíli“ slovní zásobu nebuduje. Čtení ano.

Čtení na začátku může vypadat zhruba takto: sleduješ příběh, víš, kdo co dělá a proč, ale občas je v odstavci pár slov, která neznáš, a unikne ti citové zabarvení. Poznáš, že je někdo rozrušený, ale nevíš, jestli je zklamaný, nebo zuří.

Takhle vypadá čtení na začátku. Jsou v něm mezery, ale nezastaví tě a můžeš si vyhledat cokoli, co potřebuješ k jejich zaplnění.

Proč ta čísla nejsou tak děsivá, jak znějí

Už toho víš víc, než si myslíš

Pokud má jazyk, který se učíš, společné kořeny s jazykem, kterým už mluvíš, máš obrovský náskok. Angličtina a španělština sdílejí spoustu příbuzných slov, třeba „information/información“, „decision/decisión“ a „important/importante“. Angličtina si navíc velkou část slovní zásoby vypůjčila z francouzštiny. Němčina a nizozemština toho mají společného také hodně. Kdo mluví jedním románským jazykem, často přečte slušnou část jiného.

Pro anglicky mluvícího člověka, který se učí španělsky, je spousta slov rozpoznatelná od začátku. Pokud už mluvíš nějakým románským jazykem, je překryv ještě větší. V příbuzném jazyce možná můžeš začít číst mnohem dřív, než čekáš.

Slovní zásoba roste se čtením stále rychleji

V tom je ten paradox: čtení je cíl a zároveň jedna z nejlepších cest k němu. Výzkum extenzivního čtení, tedy čtení velkého množství textů na tvé úrovni nebo těsně nad ní, ukázal, že buduje slovní zásobu. Jedna kniha naučí méně nových slov, než by se dalo doufat: ve studii Waringa a Takakiho (2003) si studenti, kteří přečetli zjednodušenou četbu, po třech měsících pamatovali význam jen asi 1 z 25 nových slov. U těch slov nebyly žádné překlady, a to je jeden z důvodů, proč si myslím, že stojí za to je mít. Přírůstek přichází s velkým objemem čtení. Nation (2014) odhaduje, že potkat slova z deváté tisícovky nejčastějších slovních rodin alespoň 12krát vyžaduje přečíst zhruba 3 miliony slov, tedy kolem 25 románů.

Proč funguje množství přečteného? Protože v přirozeném textu se častá slova objevují neustále, takže se s nimi setkáváš pořád dokola. A když narazíš na nové slovo obklopené slovy, která už znáš, často si jeho význam odvodíš z kontextu. Učit se slova takto, jako vedlejší účinek čtení místo cíleného učení, je to, čemu výzkumníci říkají bezděčné osvojování slovní zásoby.

Začátek knihy bývá nejtěžší, protože jména, místa i autorova oblíbená slova jsou všechna nová. Čím dál jsi, tím víckrát se ti už vrátila slova, která tě na začátku mátla, a některá z nich teď znáš bez jakéhokoli učení.

Čím víc čteš, tím víc slov potkáváš znovu, tím víc roste tvoje slovní zásoba a tím snazší je čtení. Je to kruh, který pracuje pro tebe.

Nemusíš číst bez pomoci

To je zásadní bod. S nástrojem na čtení, který překládá přímo v textu, nemusíš před začátkem překročit žádný práh. Proto jsem vytvořil Simply Fluent: vybereš neznámé slovo nebo frázi a dostaneš překlad, který do věty zapadá, bez listování slovníkem a bez ztráty místa v textu. A překlad, který si uložíš, se ti zobrazí nad tím slovem nebo frází v každé knize, kterou potom budeš číst.

Skutečný práh pro začátek čtení? To, co znáš právě teď, plus dobrý nástroj.

Jak slovní zásoba roste po fázích

Fáze 1: Základy (0–1 000 slovních rodin)

V této fázi stavíš základní kostru. Soustřeď se na nejčastější slova: členy, předložky, zájmena a základní slovesa, která tvoří páteř každého jazyka. Tato slova se objevují tak často, že pokrývají velkou část jakéhokoli textu: v románu Milenec lady Chatterleyové, který Nation (2006) rozebral nejpodrobněji, pokrývá prvních 1 000 slovních rodin asi 81 % slov.

V této fázi jsou nejsnazším začátkem zjednodušená četba, krátké příběhy a jednoduché texty, a s podporou překladů můžeš zkusit knihy psané pro rodilé mluvčí dřív, než čekáš. Hlavní je sžít se s rytmem čtení v jazyce, který se učíš, i když se přitom hodně opíráš o překlady.

Fáze 2: Čtení je snazší (1 000–3 000 slovních rodin)

Tady začíná čtení přinášet radost. Význam často uhodneš z kontextu a novou slovní zásobu sbíráš tím, že se s ní setkáváš.

Pořád je to hodně nových slov. S 2 000 slovními rodinami znáš v typickém románu asi 88 % slov (Nation 2006), takže zhruba každé osmé slovo je neznámé. Bez pomoci je to dřina. Když je překlad na jedno stisknutí a uložené překlady máš zobrazené nad slovy, můžeš sledovat příběh a na každé stránce potkat spoustu nové slovní zásoby. Jak čteš rychleji, čteš víc, a tím se učíš víc slov. Jedno nabaluje druhé.

Fáze 3: Stálý růst díky čtení (3 000–8 000 slovních rodin)

Tahle fáze trvá nejdéle, ale je také nejpříjemnější, protože čteš knihy, články a příběhy, které si vybíráš, protože tě zajímají. Slovní zásoba ti roste rovnoměrně čistě díky objemu přečteného, doplněná o slova, která se rozhodneš uložit a učit se.

Klíčový poznatek pro tuto fázi: nesnaž se to uspěchat. Slova, která potřebuješ, k tobě přijdou skrz knihy, které čteš. Detektivka tě naučí jednu sadu slovní zásoby. Romance jinou. Zpravodajský článek zase další. Časem se pokrytí rozšíří.

Fáze 4: Čtení bez pomoci (8 000 a více slovních rodin)

To je rozmezí, ve kterém podle Nationova odhadu přečteš román bez pomoci. Pořád potkáváš neznámá slova, asi jedno z 50, což je pár na každé stránce, ale tak málo, že tě nezastaví.

U mě to s portugalštinou bylo tak, že jsem po zhruba osmi měsících každodenního čtení vešel do knihovny, vzal z police knihu a přečetl ji, bez aplikace a bez pomoci. V určitou chvíli přestaneš počítat slovní rodiny. Prostě čteš. Někdy uvidíš neznámé slovo a vyhledáš si ho, někdy ne.

Praktické kroky, jak začít číst dřív

1. Přestaň čekat na „správnou chvíli“

Neber čtení jako něco, co přijde na řadu, až se naučíš dost slovíček. Myslím, že to je obráceně. Čtením se slovíčka učíš. Začni teď, s vhodnou podporou.

2. Vyber si první knihu s rozmyslem

Vyber si něco krátkého, v žánru, který tě baví, a ideálně něco, co už znáš ve svém mateřském jazyce. Když znáš zhruba děj, zbude ti víc energie na samotný jazyk.

3. Vyhledávej slova přímo na stránce

Rozdíl mezi „hledat každé slovo ve slovníku“ a „vybrat slovo a hned vidět překlad“ je rozdíl mezi frustrující dřinou a příjemným čtením. Používej nástroj, který tě udrží v textu a zároveň ti neznámá slova snadno vyhledá.

4. Čti hodně, ne jen pečlivě

Ve většině fází záleží víc na objemu než na přesnosti. Potkat méně častá slova dostatečně často na jejich zapamatování vyžaduje přečíst miliony slov, takže se počítá každá stránka. Stránka, na které znáš asi 90 % slov, je bez pomoci dřina: ve studii Hu a Nationa z roku 2000 na této úrovni přiměřeně porozuměli příběhu jen 4 čtenáři z 16. S překladem na jedno stisknutí se to zvládnout dá a stránka je plná nových slov. Vyhledej si, co chceš, ale nezastavuj se kvůli učení každého slova. Čti dál a věř tomu, že opakované setkávání mezery zaplní.

5. Počítej stránky, ne slova

Přestaň počítat slovní zásobu a stresovat se čísly. Počítej místo toho stránky. Slova přijdou s nimi.

To číslo je velké, a to nevadí

Ano, 8 000 až 9 000 slovních rodin je hodně. Ale na začátek čtení je nepotřebuješ všechny, nemusíš se je všechny učit z kartiček a cesta k nim je sama o sobě jednou z nejvděčnějších částí učení jazyka.

Každá kniha, kterou přečteš, rozšíří tvou slovní zásobu. Každá stránka usnadní tu další. To číslo není zeď. Je to cesta a ty už po ní jdeš.

Nenech se tedy výzkumem zastrašit. Nech se jím poučit. Věz, že se správnou podporou můžeš začít číst knihy hned teď. Věz, že čtení těch knih je jedním z nejlepších způsobů, jak si budovat slovní zásobu. A věz, že někde po cestě přestaneš počítat a začneš si prostě užívat příběh.

O to nakonec jde. Ne o číslo na obrazovce, ale o knihu v rukou, kterou čteš, protože chceš.

Bylo to užitečné?

Začni knihu ještě dnes večer.

Knihy ve 45 jazycích a 30 dní Premium pro každého.

Stáhnout v App StoreZískat na Google Play